--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

SLOVENSKÁ GEOMETRIE – PRVNÍ ČÁST

Umělci generačne ještě mladší museli nejprve projít postmoderní lekcí jako příslušnosti k dobovému programu, aby si po jeho překonání objevovali svoji vlastní autonomní problematiku, ať to byla nová sémantika nebo další redukce, většinou monochromní. Novou sémantiku, kterou bychom ještě v létech šedesátých vnímali v geometrickém umění jako naprosto nepatřičnou, představovala nyní naopak obohacení celé sféry...

Programově ji vnesla do slovenského geometrického umění především Mária Balážová. Její Hadia Geometria, to je jedinečné spojení možnosti odkazovat se k různým, i vzdáleným kulturním fenoménům, jak to stvrdila postmoderna – a potom již je to její jedinečný program, využívající radikálně oprošteného jazyka geometrie, ale zároveň přesně vycházející z možnosti uplatňovat krajně redukované, ale identifikovatelné znaky, navíc víceznačné... Takto redukovaná hadí hlava může být i asociací na lapidárně („minimalisticky“) zaznamenaný znak ženského pohlaví... Tak tato jedinečná umělkyně rozehrává nekolikavrstevnou hru s divákem: může být fascinován estetickými kvalitami její určité skladby, ale může identifikovat reálny základ zvolené vyabstrahované konstrukce se vším, co k tomu náleží, počínaje odkazem významu hada v různých kulturách a konče svému individuálnímu vztahu k němu – ale také si může uvědomit latentní dvojznačnost tohto objektu, to vše v neosobně traktovaném kontrastu dvou barev, Dříve byly její ornamentálně působící (a to je další rovina, navíc z hlediska klasické moderny též poněkud heretická!) černé sestavy na šedém podkladě, nyní jsou černé na skoro signální červené. Postupně se mění i morfologie – symetrii nahrazuje další lineární konstrukce a s nimi přicházejí významy...

Jiří Valoch